|
|||||||||||||||||||||
|
"Bomba" na trhu Sergej
Koldybajev, generální ředitel společnosti
Kompozit-Praha představuje revoluční
technologii na trhu s propanbutanovými tlakovými
lahvemi. Mnoho českých chatařů
a chalupářů, ale i běžných
domácností využívá k vaření
propanbutanové láhve. Při manipulaci s nimi
je každý člověk nadmíru opatrný
a jistě ne náhodou se jim často laicky říká
"bomby". V případě výbuchů,
k nimž jen u nás dochází zhruba
desetkrát za rok, se totiž ocelové láhve
opravdu jako bomby chovají. Není divu, že
se ve světě začíná prosazovat nový
typ výrazně bezpečnějších
tlakových láhví, vyrobených z
kompozitních materiálů. Základem těchto
nádob je PET láhev ovinutá hustou vrstvou
sklolaminátových vláken. Kvůli snadné
manipulaci, transportu a skladování je takto
vytvořený kokon uložen ještě v
pouzdru z termoplastu, který jej zároveň
chrání před případnými nárazy.
Každá nádoba je opatřena stejným
nátrubkem, jaký lze nalézt na vrchu běžného
ocelového výrobku. Popsaná konstrukce,
jako v mnoha jiných případech, je ve skutečnosti
odkoukaná od stvořitele nejnápaditějšího
- od přírody. "Při návrzích
kompozitních láhví jsme se inspirovali
kmenem bambusu. Měkkou, pružnou hmotu zpevňuje
vnější pletenec tuhých vláken.
Ostatně není to jen bambus, jde o systém,
který příroda s úspěchem používá
všude tam, kde potřebuje dosáhnout pružnosti
a přitom zachovat značnou pevnost. Podívejme
se třeba jen na stavbu kostí," vysvětluje
Sergej Koldybajev, generální ředitel společnosti
Kompozit-Praha, jež je považována za světovou
technologickou špičku v tomto oboru. Mimochodem, není
určitě bez zajímavosti, že ačkoli
firma sídlí v České republice,
čerpá přímo z výsledků
ruského vesmírného výzkumu.
Kompozitní tlakové láhve v něm mají
svůj původ, tak jako například teflonové
pánve odvíjejí ten svůj od amerických
vesmírných projektů. V čem jsou lepší Historie ocelových tlakových
láhví se začala psát před více
než 110 lety. Dnešní modely se od těch původních
příliš neliší. Stále to
jsou těžké kovové nádoby,
jejichž obsah běžný člověk musí
spíše vytušit. Právě nahrazení
oceli kompozitními materiály umožnilo dosáhnout
zásadních změn a vylepšení: * Nevybuchují ani v otevřeném
ohni - Dojde-li k požáru, zvýší
se v nádobách s propan-butanem tlak. Ocel se po
překročení určité hranice
roztrhne a její úlomky působí stejné
škody jako střepiny granátu. Povrch kompozitních
láhví se místo toho při požáru
roztaví, takže v něm vzniknou mikrootvory,
jimiž plyn unikne ven a shoří. Škody
jsou pak mnohem menší a láhev je výrazně
bezpečnější. * Jsou lehké - Kompozitní láhve
jsou při stejném objemu dvakrát lehčí
než ocelové nádoby. Tím se nejen usnadňuje
manipulace, ale i významně snižují transportní
náklady na samotný plyn. * Jsou spolehlivé - Láhve jsou
certifikované institutem TÜV a odpovídají požadavkům
normy EN 12245. * Jsou průsvitné - Vlastní tělo tlakových nádob je průsvitné a v plastovém obalu jsou ponechány otvory, tak aby každý, kdo s láhví manipuluje, měl okamžitý přehled o jejím obsahu. Kvůli rezervě na rozpínání plynů se musí láhve plnit pouze do 85 %. Díky průzorům si může správnost naplnění zkontrolovat jak ten, kdo láhev plní, tak samotný zákazník. Při běžném používání zůstává po čase v láhvi sedlina, kterou nelze spálit, u kompozitních nádob není problém tuto sedlinu objevit a zbavit se jí.
* Slouží i jako nádrž pro plynový pohon Kompozitní nádoby je možné skladovat ve vodorovné poloze, takže mohou sloužit i jako zdroj paliva ve vozidlech s motory spalujícími LPG.
Kde je lze koupit Navzdory úspěchu v Evropě i v USA se kompozitní tlakové láhve v České republice zatím neprosadily. Jejich nedostatkem není ani tak cena, naopak. Ta je srov-natelná s cenami ocelových nádob. Pětilitrová kompozitní láhev se v Evropě prodává zhruba za 29 eur, jedna ocelová bomba stejného objemu se u nás prodává přibližně za 650 Kč. V ČR ovšem všechny společnosti používají ocelové nádoby, které si mezi sebou volně vyměňují. Kvůli mezerám v legislativě nemají tak možnost kontroly svého majetku, a proto nemohou ručit ani za bezpečnost svých nádob. Firma, která by se rozhodla zavést nový typ tlakových láhví, by měla vynikající přehled o pohybu svých nádob. Měla by možnost včasné kontroly láhví a mohla by ručit za jejich bezpečnost, což by jistě vzbudilo důvěru jejích zákazníků. Prvním zájemcem se tak mezi českými spo-lečnostmi stala firma Prima plyn. Ta v současnosti využívá okolo 2000 láhví ve svých vysokozdvižných vozících, které mohou vzhledem k bezpečnosti kompozitních materiálů pracovat i v budovách. "Veškeré certifikáty potřebné pro prodej láhví v České republice již máme. Zatím láhve většinou vyvá-žíme do zemí Evropské unie, ale předpokládáme, že se první kusy objeví na českém trhu už v polovině letošního roku," slibuje Sergej Koldybajev. citováno z Právo 7.3.2003 - PetrolMedia
|
||||||||||||||||||||
